Strava bez lepku je nejnovější módní vlnou v oblasti zdravého stravování. Její přínos pro pacienty trpící celiakií je nezpochybnitelný, má ale smysl i pro zbytek populace? A může vést absence lepku v jídle nejmenších dětí k eliminaci budoucího onemocnění, nebo jim podobné experimenty naopak škodí? Na to se pokusíme odpovědět v tomto článku.
Lepek v potravě se v poslední době řadí mezi velké strašáky a to hned za škodlivými tuky a přemírou cukru a soli. A aby toho nebylo málo, točí se okolo něj také celá řada mýtů a konspirací, které dokáží vyvést z míry i zkušeného lékaře a dietologa.
Celiakovi vadí i malé množství lepku
Lidé s potvrzenou diagnózou celiakie (kterých jsou v naší populaci zhruba 1-2%), mají postoj k lepku jasný. Musí ho ze své stravy vyřadit úplně, protože i stopové množství jim může způsobit nepříjemné problémy – od úporných průjmů počínaje až po únavu a deprese konče. Celiak absenci lepku v potravinách pozná téměř okamžitě a jeho stav se začne rychle zlepšovat. To ale některé pacienty svádí k porušování nastaveného dietního režimu a celá situace se dostává do bludného kruhu. Důležité u celiaků je hlavně vydržet. A nezoufat si, protože nabídka bezlepkových potravin se stále rozšiřuje a jídelníček může být díky tomu velmi pestrý.
Intolerance lepku není celiakie
Zdánlivě jde o jedno a totéž, ale není to tak. Počet osob s intolerancí lepku se v populaci odhaduje na 2-5 %. jejich diagnostikování není úplně jednoduché. Nepřítomnost lepku v potravinách se totiž na jejich zdravotním stavu kladně podepíše až po delší době a stejně dlouhou dobu trvá, než tělo začne na porušování diety patologicky reagovat. Lidé s intolerancí lepku tak mohou konzumovat potraviny se stopovým množstvím lepku zcela bez problémů, zatímco celiakovi by stejná tyčinka nebo paštika způsobila problémy téměř okamžitě.
S přítomností lepku v potravinách je to u nás vůbec zajímavé. Výrobci se snaží chránit a pro jistotu uvádí na obalech uvádí téměř pokaždé magickou formulku: „Může obsahovat stopy obilovin a skořápkových plodů.“ Tato věta ale řadě lidí život zbytečně komplikuje. Ve skutečnosti je více než 94% takovýchto potravin zcela bezlepkových a tudíž bezpečných.
Bezlepková dieta i pro zdravého člověka?
Bezlepková dieta jako módní stravovací trend byla ústřední tématem listopadové konference Akademie věd ČR. V potaz byly brány především studie ze Spojených států amerických pro větší množství použitelných dat. Vyplynulo z nich mimo jiné zjištění, že až 20% amerických občanů drží bezlepkovou dietu, aniž by byly zaznamenány nějaké pozitivní přínosy pro jejich zdraví. Naopak, takto se stravující lidé trpí často mírným nedostatkem vápníku, vlákniny a některých vitamínů.
Zvláště nebezpečná je tato situace u nejmenších dětí. Navíc žádná studie nepotvrdila, že potraviny bez lepku podávané v dětském věku měly jakýkoliv kladný dopad na výskyt celiakie nebo lepkové intolerance v dospělosti. A nedošlo ani ke snížení výskytu rakoviny, kterou se vyznavači zdravé výživy tak často ohání. Naopak byl zaznamenán vyšší výskyt alergií. Dětský organismus totiž neměl možnost potkat se s alergeny již v době svého vývoje a proto na ně v pozdějším období často reagoval přehnaně. To je v přímém rozporu s některými vědeckými názory, které naopak doporučovaly odsunout styk s potravinovými alergeny co nejdále. Ze studie vyplývá, že děti by se měli s lepkem setkat nejlépe už okolo 4 měsíce, a to například v příkrmech nebo díky prostému ožužlávání suché chlebové kůrky.
Lepku v pšenici není více
Jeden z nejoblíbenějších mýtů týkajících se lepku říká, že staré odrůdy pšenice obsahovaly lepku mnohem méně, a proto nebyl výskyt celiakie v minulosti tak častý. Za vzor je dávána například pšenice špalda. Není to pravda, naopak. Díky tlaku na vyšší výživovou hodnotu potravin obsahují současné odrůdy obilovin lepku naopak o něco méně, ovšem ve prospěch jiných rostlinných bílkovin. A co se výskytu týče, je spíše pravděpodobné, že celá řada nemocných jednoduše nebyla správně diagnostikována.
Za bernou minci nelze ani brát tvrzení některých lidí, kteří začali bezlepkovou dietu dodržovat dobrovolně a jejich stav se značně zlepšil. Ve skutečnosti má pozitivní výsledky na svědomí spíše současné složení jejich stravy. Musejí se totiž vyhýbat nezdravým potravinám obsahujícím lepek, jako jsou nejrůznější krekry, sušenky, hamburger nebo bílé pečivo. Pšenici pak nahrazují mnohem hodnotnějšími potravinami, jako jsou kukuřice, jáhly, rýže nebo quinoa. Z toho je jasné, že pokud i vy chcete svému tělu dodat energii díky zdravému stravování, nemusíte se lepku úpl ně vyhýbat – naopak,celozrnné potraviny nebo ovesné vločky jsou skvělým zdrojem mnoha důležitých látek.