Problémem lidí z vyspělých zemí je všeobecně příliš velký kalorický příjem. Potýkají se s ním už děti, které díky příliš dobré výšce nejenom rychleji přibírají, ale také rostou, což s sebou přináší problémy se zatěžováním kloubů a kostí nebo stále se posunují nástup puberty, která často začíná už v 9 letech.
Dožít se co nejdelšího věku je bezpochyby snem každého z nás. Kámen mudrců sice zatím nikdo nevynalezl, ale existují jiné cesty vedoucí k dlouhému životu. Základem je samozřejmě pevné zdraví, které je pro dlouhověkost nezbytné. A právě kalorická restrikce v mírné formě může být tím správným směrem.
Výhody střídmosti
Ještě donedávna byly doporučené denní dávky příjmu kalorií nezpochybnitelným vědeckým dogmatem. Vznikaly složité tabulky řídící se věkem, váhou nebo povoláním jednotlivých lidí. Stále více vědeckých průzkumů ale naznačuje, že tudy cesta tak úplně nevede. Když dodává organismu každý den optimální množství výživy, časem zpohodlní a neumí se pak efektivně bránit třeba vznikajícím patogenním stavům.
Mírné omezení příjmu potravy dokáže potřebné mechanismy nastartovat a udržovat v pohotovosti. Nemáme na mysli oblíbený jarní půst ale celoživotní zmenšený příjem kalorií. Ten nám kromě štíhlé postavy zajistí i optimální rovnováhu metabolismu a tím i zdraví. A jak by měla mírná kalorická restrikce pro dlouhověkost vypadat? Zjednodušeně řešeno bychom měli každý den přijmout zhruba o 200 kalorií méně, než zní doporučení. Ukážeme vám to názorně.
Tabulka mírné kalorické restrikce
| Pohlaví | Doporučený denní příjem kalorií | Kalorická restrikce |
| Muž | 2500 | 2300 |
| Žena | 2000 | 1800 |
| Dítě | 1800 | 1600 |
Přesnější hodnoty doporučeného denního příjmu získáme, pokud svou váhu v kilogramech vynásobíme koeficientem 26,5. Doporučené snížení o 200 kalorií ale platí v jakémkoliv případě.
Kalorická restrikce vyžaduje správnou stravu
Přijímat denně menší množství potravy nemusí nutně znamenat, že budete hladovět. Naopak, to ani není cílem, protože naše tělo si pak snadněji tvoří tukové zásoby takříkajíc pro strýčka příhodu. Je třeba přijímat kalorie v potravinách, které našemu tělu dodají maximální množství výživných látek. Pro představu 200 kalorií získaných z oleje, bílé mouky nebo cukru zasytí naše tělo na mnohem kratší dobu, než kdybychom totéž množství energie spořádali v luštěninách nebo zeleninovém salátu. Správná volba potravin dokáže zamezit pocitu hladu i při výrazně nižším kalorickém příjmu.
Nevhodné potraviny
Z výživného jídelníčku je v první řadě třeba vyřadit všechna nízkoobjemová zato však vysoce kalorická jídla. Jde hlavně o živočišné výrobky s vyšším podílem tuku (salámy, paštiky, sýry, tučná masa apod.) a potraviny obsahující novodobé záškodníky v oblasti zdravé výživy: bílá mouka, ztužený tuk a cukr. Tedy téměř všechny sladkosti od dortíků a zákusků z cukrárny až po perníčky a sušenky z obchodu, o bonbónech nebo nekvalitní čokoládě ani nemluvě.
Doporučené potraviny
Základem vhodného jídelníčku určeného nejen pro kalorickou restrikci by mělo být velké množství zeleniny, ovoce a luštěnin. Luštěniny jsou objemné a zasytí nadlouho v ovoci a zelenině je pak přítomno množství významných mikroživin. Všichni dohromady pak obsahují velké množství vitamínů a minerálů, který vaše tělo ke zdravému fungování nezbytně potřebuje.
Tvoříme vyvážený jídelníček
Zpočátku se bez pečlivého plánování neobejdete. Vezměte si k ruce papír, tužku, kuchyňskou váhu a kalorické tabulky. Odvažte si vždy potřebné množství potravin a porovnejte jejich hodnotu s výživovými tabulkami. Zároveň si také pozorně prohlédněte, jak zvážené množství luštěnin nebo třeba mouky mrkve vypadá.
To je velmi důležité, protože později se vám určitě nebude chtít pokaždé vytahovat váhu, takže se hodí mít to takříkajíc v oku. Při propočtu kalorické hodnoty jídla nezapomeňte ani na přidané suroviny: koření, olej, salátové dresinky a další dochucovadla. Umí totiž ručičku na kalorimetru posunout nepříjemně vysoko.