Patří mezi tři bílé jedy. Ve stravě ho ve skutečnosti vůbec nepotřebujeme, přesto ho přijímáme velké množství. A to často v potravinách, kde bychom ho vůbec nečekali. Zbavit se ho tak není vůbec jednoduché. A oblíbená umělá sladidla také nic neřeší. Naopak mohou našemu zdraví ublížit ještě víc.
Při výkladu definice přidaného cukru koluje mezi lidmi celá řada mýtů a omylů. Často tak bývá označován cukr vázaný v ovoci nebo zelenině, která je součástí pomazánek, jogurtů a dalších hotových výrobků. Jiní spotřebitelé se mylně domnívají, že přidaný cukr je jen ten, který vidíme na povrchu potravin, hlavně pečivu a sušeném ovoci. Nic z toho není přesné. V přírodních produktech je cukr vázán na vlákninu, která je vstřebávání do organismu z velké části brání. A cukr na povrchu potravin představuje jen velmi malé procento přidaného cukru, který tvoří hlavně sacharóza. Jde o kombinaci glukózy a fruktózy, kterou na obalu často najdeme pod označením fruktózový nebo glukózo-fruktózový sirup. A právě fruktóza dokáže v našem těle nadělat pěknou paseku.
Fruktóza je přirozeně obsažena například v medu nebo ovoci. V malých dávkách v přirozené formě neškodí, problémem je její vyšší příjem. Na rozdíl od glukózy totiž fruktóza putuje přímo do jater, kde se rozkládá na škodlivé složky. Ty například zvyšují syntézu tuků, které se usazují na stěnách cév nebo snižují citlivost organismu na inzulín, takže nepřímo přispívají k rozvoji cukrovky.
Kde najdeme přidaný cukr?
U některých potravin je přítomnost nadbytečného množství cukru nasnadě. Jde o různé sušenky, dortíky, řezy, oplatky a další sladké potraviny. Ale přidaný cukr ve skutečnosti obsahují téměř všechny výrobky určené k okamžité konzumaci. Objevuje se i v mléčných výrobcích, polotovarech a dokonce i ve slaných potravinách. Pomáhá totiž zvýrazňovat jejich chuť a nabádá naše smysly k jejich větší konzumaci. Je to vlastně taková droga, které postupně potřebujeme stále více. V poslední době například proběhla médii zpráva, že řetězec rychlého občerstvení McDonald´s stříká své hranolky cukrovým roztokem, aby chutnaly lépe. Proč to dělá je nasnadě. Existují indicie, že většina západní populace je na přísunu přidaného cukru závislá, proč by si tedy i oni nepřihřáli polívičku?
Umělá sladidla pod drobnohledem
Začalo to s výrobky s označením light, které se snažily nahradit obsah cukru umělými sladidly, aby to na obalu vypadalo lépe. Ale zdravá umělá sladidla jsou mýtus. Ve skutečnosti mají více negativních účinků, než si myslíme. Odborné výzkumy stále běží, ale už teď lze tušit, jaké budou jejich výsledky.
Stévie s otazníkem
Stévie je v poslední době milována výživovými poradci i vyznavači zdravého stravování. Sladí 300x více než cukr a neobsahuje žádné nadbytečné kalorie. Zázrak z přírody? Ale vůbec ne. Prvním varováním by mělo být, že stévii není dovoleno přidávat do stravy určené pro nejmenší děti. Předtím, než byla stévie povolena pro využití v potravinářském průmyslu, dokonce existovala studie naznačující mutagenní účinky na pokusných potkanech a krysách. Později byly tyto výsledky aktualizovány a vyvráceny a naopak byly vyzdviženy účinky stévie při prevenci diabetu. Otázkou ale je, nakolik byly tyto studie ovlivněny plánovaným komerčním využitím stévie. Na obalech potravin ji najdeme pod označením E 960 a v EU je povolena teprve od roku 2011.
Xylitol – cukerný alkohol, který škodí
Dalším oblíbeným umělým sladidlem je xylitol. Jde vlastně o cukerný alkohol, který potraviny nejenom sladí ale i konzervuje. Je velmi oblíbený hlavně v pekárenské výrobě. Dobrou zprávou je, že jako přirozená vláknina pomáhá růstu prospěšných probatických bakterií ve střevech. Tím ale jeho výhody končí. Jeho konzumace zvyšuje v krvi hladinu glukózy a může mít také projímavé účinky. V seznamu přídatných látek se ukrývá pod označením E 967.